Sledujte farní oznámení u jednotlivých farností z důvodů možných změn.
Publikoval Vladimír Novák 9. 9. 2014, 11:09
Zájezd chrámových sborů z Jilemnice a Horní Branné - Sázavský a Želivský klášter a hrad Český Šternberk.
Na naši pouť jsme odjeli v sobotu 6. září v 6 08 hodin přes Roztoky, Novou Paku a Kolín do Sázavy. V 9 hodin začala mše svatá, kterou pan vikář Mráz sloužil ze svátku Narození Panny Marie. V obsazení 9 sopránů, 8 altů, 5 tenorů a 4 basy jsme zpívali „Českou mši G Dur“ od J.Štrunce, při svatém přijímání zazpíval Karel Jakubů vložku od F.Jiříma „Ó, nejsvětější svátosti“ a František Koudelka zpíval propria ze svátku Narození Panny Marie, přezpívali jsme 7 slok písně „Máti Páně přesvatá“ a nakonec ještě ke sv. Prokopu „Všichni svatí za nás proste“.
Po mši svaté jsme s průvodkyní absolvovali prohlídku kláštera. Prošli jsme gotickou kapitulní síní vybudovanou kolem roku 1340 s unikátním středním sloupem vyzdobeným bazilišky, hady a jinými potvorami. Nástěnné malby dvorních umělců císaře Karla IV. vzdávají hold Panně Marii, Matce Vtěleného Slova. Ikonograficky nejvzácnější jsou podoby Panny Marie v naději a Madony Sázavské - kárající. V kostele je zázračný obraz sv. Prokopa umístěný na oltáři sv. Prokopa, prohlášený v roce 1711 za milostný a hodný zvláštní úcty. Bylo zaznamenáno mnoho osvědčení o zázračných jevech na obraze, jako jsou oživlé oči sv. Prokopa a změny jeho pohledu. Také jsme se poklonili posvátnému ostatku z těla sv. Prokopa umístěného v kryptě kostela a uctili jsme další svatoprokopské relikvie – dřevěný koflík a lžičku sv. Prokopa, nakonec jsme prošli barokním refektářem z doby přestavby kláštera v 18. století a prohlédli si v zrcadle plackové klenby fresku zobrazující legendární zázračnou proměnu vody ve víno při setkání svatého Prokopa s knížetem Oldřichem. Ve zbývajícím čase si každý individuálně prohlédl okolí kláštera. Pak jsme odjeli do na hrad Český Šternberk.
Čas do začátku prohlídky nám rychle uběhl díky sokolníku, který na nádvoří hradu předváděl naše ptačí dravce – orla, výra, sovu pálenou, sokola, poštolku a káně a předvádění doprovázel velmi poutavým vyprávěním.
Prohlídku hradu jsme začali v rytířském sále, ze kterého je vstup do kaple sv. Šebestiána. Před ní naše sbory zazpívaly à capella „Modlitbu“ od J.Maláta a „Modlitbu“ od E.N.Méhula. Pak následovala prohlídka dalších hradních pokojů. Není bez zajímavosti, že zde bydlí, hrabě Zdeněk Šternberk, majitel hradu, který letos oslavil své jednadevadesátiny.
Do Želiva jsme dojeli přes Vlašim v 15 20 hodin. S průvodkyní jsme prošli křížovou chodbou do refektáře s bohatou štukovou a malířskou výzdobou, v kapitulní síni jsme vyslechli vyprávění o zde internovaných mniších a kněžích, jichž bylo 434 a jejichž jména jsou napsána na zdi v křížové chodbě a jsou zde zapsáni i nám známí kněží P. Karel Exner, P. Vincenc Říha a P. Josef Sedláček, který po svém propuštění z vězení bydlel na faře v Jilemnici, pracoval jako zedník a několik let s námi zpíval ve sboru. Pak jsme pokračovali do sakristie a z ní do kostela Narození Panny Marie. Po výkladu jsme před oltářem zazpívali „Zpívej duše Pánu žalmy“ od J.Maláta a „Tebe v jitřních hodinách“ od A.Zwyssiga.
Krátce po šesté hodině jsme nasedli do autobusu a vyjeli domů, kam jsme s pomocí Boží a pod ochranou Panny Marie, které jsme ráno celou pouť poručili do ochrany, dojeli v 9 hodin večer.
Autor: Vladimír Novák
Dnešní datum: 29. březen 2024
Liturgický kalendář: Velký pátek (breviář).
Světský kalendář: Taťána.