V 16. stol. byla většina obyvatel Rokytnice protestantského vyznání. Proto zde od r. 1598 stál protestantský dřevěný kostelík. Ten byl v rámci rekatolizace českých zemí přestavěn jezuity v letech 1646-1657 na kamenný. Dnešní fara severně od kostela byla též postavena jezuity v r. 1679.
Samostatnou farností s vlastním knězem se stala Rokytnice až roku 1690. Do té doby bohoslužby a pohřby vykonávali jezuité. Ostatní církevní obřady jako svatby, křtiny, biřmování musely být konány v zámecké kapli sv. Elišky v Jilemnici. K Rokytnici svého času patřila i farnost Jablonec nad Jizerou (do r. 1721) a Harrachov (do roku 1726).
Protože v té době nemohl již rokytnický kostel pojmout všechny věřící, muselo se přistoupit ke stavbě většího. V roce 1752 vystavil hrabě E. Q. Harrach dekret ke stavbě kostela. O rok později 24. května byl položen základní kámen. Základ kostela je ze samých velkých balvanů. V kostelní zdi jsou taženy dvakrát kolem železné pásy. V roce 1756 zde konal vysocký farář P. Kramář první pobožnost ještě v nedostavěném chrámu. 27. září 1758 byla položena poslední cihla a na věž vytaženy zvony. O rok později – 1759 – byl posazen kříž a tento pozdně barokní kostel slavnostně vysvěcen.
Kostel má jednu loď a zvláštní trojramenný kůr. Věž je vysoká 58 m. Pod lodí jsou dvě krypty. Interiér je klasicistní. Oltáře a empírová kazatelna byly zhotoveny po r. 1778. Na hlavním oltáři je
obraz "Pád andělů" s vyobrazením
sv. Michaela a nápisem
"Kdo je jako Bůh". Namaloval ho
mistr Dominik Kindermann. Obraz na levém bočním oltáři znázorňuje sv. Felixe, pravý oltář pak papeže sv. Pia V. Cínová křtitelnice pochází z r. 1739, skleněný lustr z r. 1840. Dřevěné zpovědnice z 2. pol. 18. stol. zdobí dva bibličtí kajícníci – apoštol Petr a král David.
Generální rekonstrukce kostela proběhla r.
1880; z té doby též pocházejí vitráže v presbytáři.
Poslední renovace byla provedena v letech
1995-1996, kdy byla opravena střecha a restaurovány vnitřní malby.
Zvony
Rokytnické zvony přečkaly několik pokolení.
Velký zvon nesl jméno Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic a byl pořízen r.
1638. V roce 1725 byl posvěcen na jméno
"sv. Michael".
Prostřední zvon byl přelit v r.
1739 a
malý zvon byl přelit dvakrát (1826 a
1866) a nese český nápis.
Věžní hodiny byly postaveny r. 1746 pražským hodinářem.
Varhany
Původně zde stál nástroj
Františka Pavla Horáka (1723-1822) z roku
1785. Z něho zůstaly zachovány pouze nádherně zdobené
varhanní skříně, do nichž v roce
1904 Josef Kobrle (1851-1919) vestavěl dvoumanuálový pneumatický kuželkový nástroj s Barkerovou pákou. Po této přestavbě zůstal neozvučený pozitiv v zábradlí kůru.
Po zvukové stránce je nástroj velmi zdařilý a v současné době je ve vyhovujícím technickém stavu.
Dispozice varhan:
I. manuál (C - f3, 54)
Bourdon | 16"
|
Principal | 8"
|
Flöte | 8"
|
Gamba | 8"
|
Dolce | 8"
|
Octav | 4"
|
Flöte | 4"
|
Mixtura 2x
| 2 2/3"
|
Mixtura 2x
| 1 1/3"
|
II. manuál (C - f3, 54)
Principal | 8"
|
Bourdon | 8"
|
Salicional | 8"
|
Aeoline | 8"
|
Vox celestis
| 8"
|
Violine | 4"
|
Pedál (C - d1, 27)
Subbas | 16"
|
Violon | 16"
|
Octavbas | 8"
|
Cello | 8"
|
spojka man., spojka ped., P-Mf-Pl