Bohoslužby
Bohoslužby se zde konají podle
pravidelného pořadu a podle aktuálních
farních oznámení.
Historie
Trojlodní renesanční kostel sv. Jakuba Staršího se nachází na táhlém návrší nad údolím Malého Labe. Místo k výstavbě kostela nebylo vybráno náhodně, dolní lánovský dvůr byl na počátku novověku nejbohatší z lánových vsí v údolí říčky.
Na počátku 17. století zde působil místně významný luteránský pastor
Valerián Bayer, od r. 1634 pak přešel kostel pod katolickou správu.
Architektura
Základy stavby kostela pocházejí z let 1511-1518, kdy zde byla vybudována utrakvistická kaple (dnešní presbytář a sakristie) se samostatně stojící zvonicí. Druhá etapa výstavby spadá do let 1599-1603, kdy provedl dostavbu kostela italský architekt Carlo Valmadi, působící tehdy na panství Hanibala z Valdštejna. Do dané dispozice provedl vestavbu lodi tak, aby z jednotlivých částí vytvořil kompaktní celek. Původní kapli proměnil v presbytář, který zaklenul valenou klenbou s lunetami. Nad sakristií pak zřídil oratoř, kterou otevřel do prostoru kněžiště dvěma půlkruhovými arkádami. Vlastní trojlodí kostela nenavazuje přímo na osu kněžiště, ale jeho osa je posunuta o 1,2 m k severu, což je patrné při pohledu na klenbu kostela. Ta byla také vyzdobena lunetami a spojena (jak je pro Valmadiho stavby typické) podélným, ve vrcholu jdoucím hřebenem. Boční lodě jsou od hlavní odděleny třemi dvojicemi pilířů, které v patře, na vestavěných emporách (kruchta) přecházejí v toskánské sloupy. K jižní boční lodi přiléhající zvonici přeměnil Valmadi dostavbou druhého patra ve věž s renesančním půlkruhovým portálem (nad vchodem datace 1603 a reliéf sv. Jakuba). Prosvětlení interiéru vyřešil architekt okny s lomeným obloukem, okna mimo prostor kněžiště nebyla vyzdobena vitrážemi. Tuto Valmadiho podobu si kostel uchoval až do dnešní doby.
Kostel sv. Jakuba vytváří spolu s přilehlým hřbitovem hodnotný areál, krajinou dominantu. Představuje nejvýznamnější památku mikroregionu Malé Labe.
Současný stav kostela
Stav kostela byl poznamenán odsunem Sudetských Němců i následným
nedostatkem peněz v dobách socialismu, jakož i tvrdou kolektivizací
zdejších vsí. Narušena je statika kleneb, střešní krytina, krov,
postupně dožívají okna, vitráže i vnitřní výmalba. Vnější omítka na
mnoha místech odpadá. Proto od r. 2003 započaly systematické práce na
záchraně kostela. Za pomoci ing. arch. J. Slavíka se podařilo získat na
opravu zatím cca 1,2 mil. Kč. Za tuto částku byl vypracován
stavebně-historický průzkum a započalo se s opravou krovu a střešní
krytiny (kompletní výměna krytiny nad presbytářem, výměna a oprava cca
1/3 krovu). Další drobnější opravy se snahou navrátit historickou
hodnotu a přitom kostel oživit a prosvětlit provádí v interiéru farnost
na své náklady.
V roce 2004 byl do věže kostela umístěn „kontroverzní“ vysílač firmy
Vodafone, za deset let nájmu přibude na opravu kostela částka ve výši ca
1 mil. Kč. Celkové náklady na záchranu objektu bez rekonstrukce
interiéru se odhadují na 6,5 miliónu korun.
Interiér
Chrámový prostor je trojlodní, po obvodu je umístěna kruchta a nad presbytářem se nachází hraběcí oratoř.
Na počátku 20. století proběhly nepříliš vhodné úpravy interiéru – vestavění dřevěné empory jako druhého patra kruchty. Dolní Lánov měl totiž tehdy přes tisíc obyvatel a bylo potřeba zajistit více míst pro účastníky bohoslužeb. Nepříliš povedená je i výmalba z této doby. Dřevěné empory byly následně v 50. letech minulého století odstraněny. Z vnitřního vybavení kostela je vhodné zmínit klasicistní hlavní oltář a barokní růžencový oltář, barokní kazatelnu z r. 1700.
Zvony
Informace se připravují.Vahrany
Dvoumanuálový mechanický zásuvkový nástroj postavil
Ignác Prediger v r.
1828. V r. 1874 varhany přestavěl Amand Hanisch. Kromě jedné změny v pedálu (Cello 8") se nástroj dochoval od r. 1874 v nezměněném stavu.
Nástroj je dispozičně i zvukově pozoruhodný. Technický stav je vyhovující, ale v budoucnu bude třeba přistoupit ke komplexní restauraci.
Dispozice varhan:
I. manuál (C - f3, 54)
Bordun | 16"
|
Principal
| 8"
|
Fl. Portunál.
| 8"
|
Gemshorn | 8"
|
Salicional | 8"
|
Octav | 4"
|
Fl. dulcis
| 4"
|
Violetta | 4"
|
Quint | 3"
|
Superoctav | 2"
|
Rauschquint
| 1 1/2"
|
Progressio 4x
| 2"
|
II. manuál (C - f3, 54)
Fl. major
| 8"
|
Viola di Gamba
| 8"
|
Principal | 4"
|
Fugara | 4"
|
Fl. minor
| 4"
|
Octav | 2"
|
Pedál (C - h, 24)
Subbas | 16"
|
Violon | 16"
|
Violonbas | 8"
|
Cello | 8"
|
Quintbas | 6"
|
Superoctavbas | 4"
|
manuálová spojka