Farní kostel sv. Mikuláše, biskupa
Adresa: Horní Branná, farnost: Horní Branná
Správce: František Mráz
GPS souřadnice: 50.610732,15.568147
Rok výstavby: 1557
Pravidelné bohoslužby
- Mše svatá - čtvrtek od 17:00, Horní Branná, kostel sv. Mikuláše
- Mše svatá - neděle od 10:30, Horní Branná, kostel sv. Mikuláše
Bohoslužby
Bohoslužby se zde konají podle
pravidelného pořadu a podle aktuálních
farních oznámení.
Historie
Kostel sv. Mikuláše, biskupa, v Horní Branné je nejstarším kostelem v celém Podkrkonoší. Jeho historie je velmi bohatá. Pod správu branské farnosti patřily všechny okolní vesnice, v nich byly filiálky branské fary. Branský kostel byl založen asi některým z Vortenberků, kteří pocházeli ze starobylého rodu Markvarticů.
Původně byl dřevěný. Za husitských válek byla fara vypálena a kostelík byl zničen. Stal se pak filiálkou štěpanické farnosti. Když Vilém z Valdštejna přesídlil ze štěpanického hradu do Lomnice nad Popelkou, došlo zase k obnovení branské fary a také byl vystavěn nový kostel, tentokrát už kamenný. Bylo to v r. 1557 a Štěpanice pak byly opět filiálkou farnosti branské až do r. 1722, kdy se staly samostatnou farností. Nový kostel nebyl nijak velký, a proto kolem roku 1600 hejtman branského panství rytíř Jiří Šípař Zásmucký ze Zásmuk na svůj náklad přistavěl pozdější presbyterium. Na místo dosavadní dřevěné zvonice byla v r. 1700 nákladem Ferdinanda hraběte z Harrachu vystavěna kamenná kostelní věž a na ni zavěšen památný zvon Mikuláš. Celková výška věže je 40,3 m. V r. 1799 byla pobita plechem. Horské bouře a blesky věž několikrát poškodily, v poslední době to bylo v r. 1815, dále pak 22. června 1861 a konečně 12. října 1877.
Interiér
Ke kostelu, který je ve slohu gotickém, byla někdy kolem roku 1740 přistavěna kaple Nejsvětější Trojice ve slohu barokním. Vznikl tak vzácně sladěný architektonický celek. V této kapli se nachází cenný kříž vykládaný perletí, italská práce ze 17. století. Jsou tu dva boční oltáře, které byly zřízeny r. 1799 Janem Grauparem, úředníkem branského panství. Oltář na straně sakristie je zasvěcen sv. Anně a oltář na straně západní sv. Janu Křtiteli.
Hlavní oltář je dřevěný s obrazem sv. Mikuláše. Původní starý obraz byl v r. 1857 sejmut a nahrazen novým, který maloval prof. Jan Kostinec (1834-1905) z Prahy. Vedlejší oltář sv. Kříže, zvaný Zásmucký, byl založen v r. 1647 pannou Annou Marií ze Zásmuk. Je vyzdoben pozlaceným obrazem ukřižovaného Krista. Sešlý obraz "Ukřižování" byl v letech 1782 (1792?) nahrazen novým se stejným námětem od Filipa Laugnera z Liberce. Je na oltáři dodnes. Tento obraz kostelu daroval branský obchodník Frant. Ant. Střížek. Anna Marie Zásmucká kromě výše uvedeného obrazu darovala kostelu ještě jiný obraz Panny Marie, kde je vymalovaná dárkyně klečíc na kolenou a kde je též znak rodu ze Zásmuk (holub hřivnáč nesoucí ve svém zobáku olivovou ratolest). Tento starý obraz ještě viděl a popsal kronikář Janda; nynější osud obrazu není znám.
Dne 1. června 1883 byla v kostele pokládána nová dlažba a při té příležitosti byla vyzdvižena kamenná deska před dveřmi sakristie před hlavním oltářem. Pod deskou se nacházejí schody vedoucí do malé krypty pod sakristii, v níž bylo nalezeno několik rakví. Na jedné byl latinský nápis uvádějící, že tu odpočívá Frant. Xaverius Hoffman, revident harrachovského panství, který 10. února 1777 zemřel v Horní Branné ve věku 57 let. Na ostatních rakvích se už žádné nápisy nenašly. Dne 1. července 1974 v rámci velkého úklidu kostela po restauraci nástěnných maleb a po odstranění dřevěně podlahy před hlavním oltářem byla krypta znovu otevřena. Byly tu shledány zbytky tlících dřevěných rakví s pozůstatky zemřelých ve velmi špatném stavu, protože uvolněným průduchem do krypty zatékala voda. Zinkový štítek se jménem zemřelého revidenta Hoffmanna byl již jenom stěží čitelný. Uprostřed kostela jsou dvě kamenné desky vedle sebe, pod nimiž jsou pochovány dvě osoby, pravděpodobně kněží, protože při odkrytí desek v červnu 1883 byly pod jednou nalezeny zbytky kněžského ornátu. Podle starých záznamů jedním z pochovaných je branský děkan a biskupský vikář Bedřich Josef Kord, který zemřel 1. srpna 1758. Při úklidu kostela 11. července 1974 se nepodařilo desky vyzvednout.
Zdeněk z Valštejna vyzdobil stěny kostela znakem svým a manželky, dnes však už nevíme, kde znaky byly umístěny, protože od té doby byl kostel několikrát vybílen.
(podle webových stránek obce Horní Branná)
Zvony
O zvonech kostela sv. Mikuláše viz článek Dr. Jana Luštince
Zvony mého kraje.
Varhany
Dvoumanuálový mechanický zásuvkový nástroj postavil v roce 1777 Ambrož Augustin Tauchmann (1728-1809). Po výtvarné stránce jsou varhanní skříně poněkud nesourodé; zdá se, že Tauchmann stavěl jen pozitiv v zábradlí kůru. Nástroj byl v minulosti mnohokrát dispozičně upravován. Největší zásah provedl Josef Kobrle (1851-1919) v roce 1884. Nástroj byl zcela zrekonstruován v roce 2005 a dnes je ve výborném technickém stavu.
Dispozice varhan:
I. manuál (C - c3, 49/50)
Principal | 8"
|
Flauta | 8"
|
Salicional | 8"
|
Octava | 4"
|
Flauta | 4"
|
Superoctava | 2"
|
Mixtura 3x
|
|
II. manuál (C - c3, 49/50)
Copula | 8"
|
Principal | 4"
|
Copula | 4"
|
Octava | 2"
|
Kvinta šumivá
|
|
Pedál (C - a, 22/13)
Subbas | 16"
|
Octavbas | 8"
|
Octavbas | 4"
|
spojka man.